Regionální muzeum v Litomyšli
Muzeum - místo setkávání

Válečný rok 1918 v Litomyšli - srpen

Na konci léta bylo klidnější období opět vystřídáno bouřlivějším. Městská rada se znovu začala chovat aktivněji. 22. srpna na 50. výročí deklarace českých poslanců o českém státním právu (v roce 1868 protestovali proti rakousko-uherskému vyrovnání a opomenutí práv českých zemí) se v rezoluci přihlásila k osvobození národa, odsoudila machinace rakouské vlády a požadovala svolání českého sněmu.

Lidé se mezitím nepřestávali bavit. Mohli navštívit koncertní večer Věry Vratislavy nebo se zúčastnit věnečku navrátilců z ruského zajetí, který se konal Na Žabárně. Oslavy narozenin císaře Karla proběhly v souladu s jeho přáním jen skromně.

Ovšem zábavy nemohly rozptýlit nejhorší problém – nastala další krize v zásobování. V srpnu 1918 proběhly celkem čtyři demonstrace (kvůli vývozu potravin z okresu, zdražování). S ženami, na kterých leželo hlavní břímě starostí o rodinu, když muži bojovali na frontě, na okresním hejtmanství pravidelně protestoval i purkmistr Laub. Lidé se při obtížném shánění životních potřeb zabavovali všelijak. Mravokárci proto v tomto měsíci prosadili zákaz front před obchody před šestou hodinou ranní, protože v tu dobu docházelo k nepřístojnostem.

Pomoci chtělo také okresní hejtmanství. Před začátkem fungování nedávno zřízených obilních sběren byly mlecí výkazy sběračů klasů vydány každému, kdo si požádal. Jejich vydávání ale muselo být zastaveno, protože úřad zaplavil nával lidí. Ti až potom běhali po vsích a sháněli obilí. Přeplněn byl i pro sběrače určený mlýn na Člupku.

Velký problém stále představoval vývoz z okresu. Okresní hejtmanství jej zakázalo už v září 1916, ale to bylo neudržitelné. Nákupčí přijížděli stále, prosit o chléb chodili i vojáci z Vysokého Mýta nebo nemocnic. Povolení vývozu v příručních zavazadlech z května 1918 vydrželo jen tři měsíce. V noci na 13. srpna proběhl velký zátah proti vývozcům. Dvaceti šesti Němcům ze severních Čech byla zabavena mouka a máslo. Přes den razie pokračovala, strážníci kontrolovali nastupující na zastávkách až po Tržek. Někteří zdejší lidé Němce litovali, jiní jim nadávali do překupníků.

srpen 1918

Boj proti keťasům (z německého Kettenhändler – řetězový obchodník) a černému trhu stát prohrával. Nepomáhalo zavádění maximálních cen (na podzim 1914 na obilí, další produkty brzy následovaly, včetně třeba vánočních stromků v roce 1916). Vždyť je někdy porušovala i sama městská aprovizační komise (založena v Litomyšli v prosinci 1914), jinak hrozilo, že jí překupníci vše vykoupí. Úroda byla zabavována již před sklizní – obilí poprvé v roce 1915, brambory roku 1917, ovoce a zelenina v roce 1918...

Mnozí sedláci špatné svědomí z obchodu na černém trhu neměli. Okrádali stát, který okrádal je. Ceny výkupu plodů jejich práce byly pevně stanoveny, ale sadba se prodávala mnohem dráž. Produkty byly převáženy mezi regiony, aby hospodáři nenakupovali to, co sami museli nedávno lacino prodat.

Podobné hospodaření bylo samozřejmě spojeno s nárůstem byrokracie. Vznikalo mnoho městských komisí a inspektorátů okresního hejtmanství. To mělo ve své budově málo prostoru a zabralo proto část hotelu Thein (dnes Slunce). Funkce komisionářů, kteří měli oprávnění k výkupu určitých produktů, byly velmi lukrativní. Moric Popper byl obilního komisariátu zbaven již po třech měsících.

Obyčejní lidé kradli v malém (např. v srpnu 1917 byl zakázán pobyt na polích po deváté hodině večerní, aby se tak zabránilo polnímu pychu). Zatím zkušení podnikatelé bohatli. Nemuseli přímo krást nebo podvádět, stačilo se jen orientovat v záplavě nových předpisů a včas si všímat mezer, které se v nich pochopitelně ve velké míře objevovaly.

Na začátku války nastala krátkodobá krize průmyslu způsobená odchodem pracovníků, omezením dopravy na železnici a úbytkem odbytišť. Úlevu pro zdejší továrny přineslo již na podzim 1914 získání dodávek obuvi pro armádu. Vyskytly se ale jiné problémy, někteří továrníci se dostali před soud kvůli svému nekvalitnímu zboží jako např. Altstadt nebo Lederer a Adler. Vojenské zakázky získala i řada dalších firem. Horský vyráběl pouzdra na munici a šrapnely, Fuchs ruksaky a blůzy, Stein pytle na písek do zákopů, Sgall a König vojenské prádlo, Vandas fermež...

Mnoho obchodníků bohatlo na legálním vývozu – dodávkách pro armádu, do velkých měst, uprchlíkům v Chocni nebo do nemocnic. Na zasedání městského zastupitelstva v květnu 1917 bylo jen bezmocně konstatováno, že „...překupníci jako Tošovský, Kašparová, Aschemanová a Jelínek vyhánějí ceny do výše.“

Petr Chaloupka, Regionální muzeum v Litomyšli

 

Aktuality | Expozice | Rodný byt Bedřicha Smetany | Portmoneum | Kontakty

© 2014 Regionální muzeum v Litomyšli | info@rml.cz | RML je zřizováno Pardubickým krajem

Mapa stránek E-mail Facebook