Sbírkotvorný program Regionálního muzea v Litomyšli



"Koncepce sbírkotvorné činnosti" (jinak "Sbírkotvorný program") je základním koncepčním materiálem litomyšlského muzea, který popisuje současné (a budoucí) směřování sbírkotvorné činnosti.
Jednoduše řečeno - co muzeum sbírá a co nikoli (nepopisuje co muzeum sbíralo v minulosti - to je zřejmé ze složení dosavadního sbírkového fondu uvedeného v Charakteristice sbírek).
Tato Koncepce platí na období 2016-2021.

Koncepce je rozdělena na dvě části, "teoretickou" a "praktickou". V první jsou shrnuta základní teoretická východiska a na jejich základě stanoven cíl sbírkotvorné činnosti a jeho rozbor. Druhá část obsahuje konkrétní oblasti, v nichž bude definovaný cíl sbírkotvorné činnosti naplňován.






„TEORETICKÁ“ ČÁST


Regionální muzeum v Litomyšli tvoří svoji sbírku na základě „cíle“, k němuž sbírkotvorná činnost směřuje. Cíl je pracovně rozdělen na dvě rovnocenné části – regionální a nadregionální.


Základní východiska cíle sbírkotvorné činnosti:
 „Cíl“ sbírkotvorné činnosti vychází z řady premis, některé jsou historicky dané, jiné jsou ryze současné a silně ovlivňované reálnými možnostmi muzea:
1. První historickou premisou je zaměření muzea, které se prakticky nezměnilo po celou dobu jeho více jak stoleté existence – dokumentace dějin Litomyšle a okolí ve smyslu širokého vlastivědného pojetí. 
2. Druhou historickou premisou – úzce související s první - je pozice litomyšlského muzea v rámci muzejní sítě regionu a České republiky. Naše muzeum patří mezi základní-nejnižší „vrstvu“ muzejní sítě, mezi muzea vlastivědná, nespecializovaná úzce tématicky, jejichž hlavní „specializací“ je všeobecná dokumentace nevelkého území, zpravidla města a úzkého okolí. Tato muzea by si zcela logicky neměla přímo „konkurovat“, neboť každé se zaměřuje na jiné území.
3. Třetí historickou premisou – vyplývající z první - je složení dosavadního sbírkového fondu, který tvoří všeobecnou regionální humanitně zaměřenou sbírku. V některých specializovaných oborech je toto regionální pojetí překročeno. Vlivem různých okolností muzeum v minulosti přišlo o své přírodovědné sbírky a celé této oblasti nebyla minimálně posledních padesát let věnována žádná pozornost. K praktickému znovuzaložení přírodovědných sbírek došlo významnou a početnou akvizicí v r. 2015.
4. Poslední premisou - již ryze současnou a praktickou – jsou ekonomické podmínky a z nich přímo odvozené finanční, personální a prostorové možnosti muzea. Všechny tři uvedené oblasti dnes rámcově odpovídají typu a velikosti muzea a není pravděpodobné, že by se v budoucnu radikálně měnily.



První (regionální) cíl sbírkotvorné činnosti muzea:

Dokumentace důležitých SPECIFICKÝCH A JEDINEČNÝCH jevů a dění ve společnosti na Litomyšlsku v průběhu historie.

Pojďme si definici cíle rozebrat slovo za slovem:
Dokumentace – Myšlena je dvojí „dokumentace“. Na prvním místě samozřejmě dokumentace prostřednictvím trojrozměrných předmětů, na druhém dokumentace nehmotná skrze např. digitální fotografickou dokumentaci či prostřednictvím cíleného výzkumu.
důležitých SPECIFICKÝCH A JEDINEČNÝCH jevů a dění – Tato pasáž je nejpodstatnější částí definice. Říká, že nechceme dokumentovat všechny jevy a dění (v Litomyšli a okolí), ale pouze ty „specifické a jedinečné“, tj. ty, které dělají „Litomyšl Litomyšlí“, ty, které odlišují Litomyšl (a okolí) od jiných lokalit. Navíc se dokumentace týká hlavně „důležitých“ specifických a jedinečných jevů, nikoli zcela všech, které lze takto označit.
Takovéto „zúžení“ dřívější velmi široce pojímané vlastivědné sbírkové činnosti (nejen) našeho muzea má dva hlavní důvody: První důvod je profesionální: místní specifika za nás žádné jiné muzeum nezdokumentuje.  Druhým důvodem jsou ekonomické podmínky muzea: je nezbytné efektivně využívat finanční prostředky pro to nejpodstatnější z hlediska zaměření a pozice muzea, tj. pro dokumentaci místních specifických jevů.
ve společnosti – Dokumentace vývoje společnosti a jejího života na daném území se děje pomocí předmětů z humanitních (příp. technických) oborů. Stranou jsou ponechány přírodovědné obory, z nichž muzeum neshromažďuje žádné sbírky.
na Litomyšlsku – Dokumentační oblast Litomyšlska je územně vymezena městem Litomyšlí a jeho správním obvodem pro výkon státní správy zahrnujícím 34 okolních obcí.  Nové přírůstky získává muzeum především z tohoto území a dále z celé ČR, příp. ze zahraničí, pokud jsou tyto předměty ve shodě s cílem sbírky.
v průběhu historie – Časové období, které chceme dokumentovat, začíná v pravěku a končí v současnosti. Reálné podmínky samozřejmě neumožňují věnovat rovnoměrnou pozornost všem obdobím. Nejvíce pozornosti je možné (a nutné) věnovat současnosti a nedávné minulosti (v níž se současnost rychle mění), mnohem méně obdobím starším. Ta jsou často naším sbírkovým fondem již dobře či alespoň částečně zdokumentována nebo potenciální sbírkové předměty neexistují či jsou nedostupné. Výjimkou je v tomto směru archeologie, která poskytuje průběžně nové nálezy od nejstarších dob do novověku.



Druhý (nadregionální) cíl sbírkotvorné činnosti muzea:

Tvorba vybraných nadregionálních specializovaných sbírek z různých humanitních oborů.


Co to znamená:
Vedle regionálně zaměřených sbírek muzeum spravuje i řadu fondů ze specializovaných oborů, jejichž územně-dokumentační záběr je širší. Vybrané fondy muzeum dále rozvíjí a doplňuje a zvyšuje tím jejich vypovídací hodnotu. Ostatní specializované fondy považujeme za uzavřené.

 





„PRAKTICKÁ“ ČÁST

První cíl: Dokumentace důležitých SPECIFICKÝCH A JEDINEČNÝCH jevů a dění ve společnosti na Litomyšlsku v průběhu historie.


Dokumentace se zaměřuje zejména na současnost či nedávnou minulost v následujících tématech, která byla dříve dokumentována mnohdy zcela nedostatečně:


stěžejní jevy v kulturním, sportovním a společenském dění
(MOF Smetanova Litomyšl, sport, regionální publikace aj.)

současná
architektura města a jeho stavební proměny (modely staveb)

turistický ruch (propagační předměty města, pohlednice aj.)

významné osobnosti (včetně výtvarných umělců)

významní producenti (Litex, Vertex, Story design, HRG, keramika Atelier DUKE Bohemia, Keralit Litomyšl, aj.)


Pro dokumentaci uvedených témat jsou sbírány předměty výběrově reprezentující danou skutečnost (nikoli všechny dostupné druhy předmětů).

Je zřejmé, že dokumentace je různorodá, zasahuje různé sbírkové fondy, tzv. podsbírky, na něž je celá sbírka muzea formálně rozdělena, např. fond fotografií, knih, architektury, textilu či veřejného života. Týká se to rovněž muzejního archivu (který formálně náleží mezi „archiválie“, nikoli mezi „sbírky“, což ovšem na jeho dokumentační hodnotu nemá vliv).




Dokumentace staršího období pokračuje zejména u témat, které lze rozdělit na dvě skupiny:

• témata, jejichž dokumentační fondy jsou již dnes významné a obsahují velký počet sbírkových předmětů; ke zvýšení jejich vypovídací hodnoty je vhodné jejich dílčí obohacení o jednotlivé předměty, které doplní ucelené vývojové řady:


kartografie - chybějící mapy regionu a mapy zdejších tvůrců

knihy - chybějící tisky z produkce staré litomyšlské tiskárny, jedné z nejstarších u nás, od poč. 16. do 19. stol.


• témata, která jsou svými dokumentačními fondy zpravidla částečně pokryta; ke zvýšení jejich vypovídací hodnoty je vhodné jejich další obohacení o předměty výběrově reprezentující danou skutečnost:


významné kulturní, sportovní a společenském jevy v minulosti

významní producenti v minulosti – (chybějící produkce zdejších výrobců, především donedávna velmi podstatného obuvnictví, dále např. hodináři, výrobci zbraní aj.)

významné osobnosti v minulosti






Druhý cíl:
Tvorba vybraných nadregionálních specializovaných sbírek z různých humanitních oborů.


Muzeum spravuje řadu významných souborů pokrývajících širší oblasti. Některé ze souborů lze považovat za uzavřené, u jiných nebylo možno prozatím stanovit jejich další směřování (viz níže). Nadále rozvíjet bude muzeum dvě vybrané nadregionální specializované sbírky:


archeologie
dokumentační oblast: Svitavsko
- muzeum provádí vlastní archeologické výzkumy na základě licence pro tuto činnost s cílem kompletní dokumentace archeologických poměrů v regionu Svitavsko v časovém rozpětí od pravěku po novověk; získávání artefaktů od ostatních licencovaných pracovišť a náhodných nálezců

„Portmoneana“ – sbírka J. Portmana a J. Váchala - dokumentační oblast: Česká republika
- v souvislosti se získáním Pormonea – Musea Josefa Váchala do správy muzea v r. 2016 bude nadále doplňován fond s vazbou k Josefu Portmanovi (jeho tisky, ex libris aj.) a započato s výběrovou dokumentací tvorby Josefa Váchala (jednotlivé ukázky jeho grafické a malířské tvorby)

numismatika – nouzová platidla – dokumentační oblast: východní Čechy
- doplnění a rozšíření dosavadní kolekce nouzových platidel s cílem kompletní dokumentace daného materiálu na území východních Čech v období převážně 19. stol. a 1. poloviny 20. století
- výběrové doplnění sbírky nouzových platidel ze zbytku Čech a Moravy a dále ze zahraničí se vztahem k českým zemím a jejich dějinám


 


 



Uzavřené podsbírky

Jako „uzavřené“ podsbírky, resp. jejich části, lze označit sbírkové celky, často pro muzeum velmi významné či „profilové“, regionální i nadregionální, které ve své dnešní podobě dostatečně dokumentují daný jev, vznikly jako ucelené kolekce původně mimo muzeum a nevnímáme nutnost jejich dalšího rozvíjení, nebo další potenciální sbírkové předměty jsou prakticky nedostupné či neexistují. U těchto fondů lze předpokládat nové přírůstky jen zcela výjimečně. Jsou to např. přírodovědné sbírky, soubory střeleckých terčů, lidového malovaného nábytku, Šimkova sbírka písemností a kreseb, vysočinské sklo, staré fotografické techniky, sfragistika, evropská kartografie, ceroplastika, filatelie, faleristika, sbírka cigaretových obalů či zbraně a munice armád bojujících v první světové válce.






Dosavadní sbírkový fond muzea a nakládání s ním

Z hlediska této Koncepce lze dosavadní sbírkový fond muzea vznikající organicky od konce 19. století rozdělit na dvě části:
První část tvoří předměty, které odpovídají této Koncepci - dokumentují specifické a jedinečné místní jevy nebo náleží do nadregionálních specializovaných sbírek. Předměty z této skupiny budou vyřazovány pouze v případě jejich nenávratného poškození nebo pokud půjde o početnější multiplikáty, zpravidla rovněž částečně poškozené (důvodem k vyřazení může být rovněž změna vlastnických práv nebo ztráta).
Druhou část tvoří předměty, které nové Koncepci neodpovídají. Ty získalo muzeum na základě dřívějšího přístupu, kdy sbírkový záběr byl širší. Sbírány byly věci „pocházející z Litomyšle a okolí“, tj. nejen artefakty dokumentující specifické a jedinečné místní poměry, ale i předměty zde pouze užívané, které neměly hlubší vazbu na region a byly zpravidla běžné všude jinde. Logicky se zde nabízí úvaha o možnosti vyřazení těchto předmětů. Tomuto záměru brání dvě vzájemně související skutečnosti: zaprvé i takto pojaté sbírkové fondy mají svoji vypovídací hodnotu a mohou být i velmi vzácné, zadruhé je nutno každé vyřazení zvážit s ohledem na obdobné předměty či fondy v jiných muzeích. V opačném případě bychom mohli nevědomky vyřazovat artefakty unikátní, jinde nezastoupené. K tomu je potřeba znát fondy jiných muzeí, velmi dobře se orientovat v dané problematice a vyřazování vzájemně koordinovat. Vzhledem k dnešnímu stavu českého muzejnictví, úrovni evidence a znalostí je naznačený postup nereálný; jiný postup by byl krajně nezodpovědný.  Výběr předmětů k vyřazení se proto v současné době u této druhé skupiny nebude nijak výrazně lišit od skupiny první - vyřazovány budou pouze předměty nenávratně poškozené nebo multiplikáty, zpravidla rovněž částečně poškozené (důvodem k vyřazení může být rovněž změna vlastnických práv nebo ztráta).







Závěrem ...


Aktivní akviziční činnost – což je prvotní předpoklad naplnění této Koncepce - bude probíhat formou nákupů a vlastního terénního výzkumu, dokumentace a sběrů, pasivní akviziční činnost prostřednictvím darů či jiných bezúplatných převodů.

Rozměrné předměty budou vzhledem k omezené kapacitě depozitárních prostor muzea přijímány do sbírky jen zcela výjimečně.

V mimořádných případech je možné do sbírek zařadit i jednotliviny či celé soubory předmětů vysoké kulturní či historické hodnoty neshodujících se s touto Koncepcí, u nichž hrozí bezprostřední nebezpečí zničení či ztráty pro společnost a nemůže je z různých důvodů přijmout jiná sbírkotvorná instituce.

Tato Koncepce sbírkotvorné činnosti RML je zpracována pro období let 2017-2021. Její revize bude probíhat kontinuálně. Nejpozději ke konci roku 2021 bude Koncepce podrobena celkové revizi.

Koncepce nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2017.