Třicetiletá válka
Dopisy litomyšlských rukojmí
V září 1639 přitáhla k Litomyšli švédská armáda, vyloupila město a navíc požadovala vysoké výpalné. Litomyšl zaplatila jen malou část, a tak Švédové zajali tři městské radní v čele s purkmistrem Janem Práškem a odvedli je jako rukojmí do Hradce Králové. Jejich další osudy dokládá dochovaný soubor úpěnlivých dopisů z přelomu let 1639-1640, které zasílali do Litomyšle s prosbami o vyplacení. V Hradci byli drženi v měšťanském domě a věznění se zpočátku zdálo relativně mírné. Když peníze ani vyjednavač z Litomyšle nedocházeli, švédský velitel ztratil trpělivost. Rukojmí byli přikováni za ruce a nohy a všichni tři k sobě navzájem. Takto zůstali další čtyři měsíce. Litomyšlská rada buď taktizovala nebo skutečně neměla peníze na zaplacení. Jednalo se totiž o vysokou sumu, požadované výpalné činilo celkem 19 000 tolarů (měsíční plat řadového žoldnéře činil tehdy 4 tolary). Švédský velitel hrozil dalším zostřením vazby, přemístěním do vězení ve věži a také novým napadením a vypleněním města. Rukojmí, kteří museli snášet trýznění v zájmu celé obce, v dopisech opakovaně vyčítali litomyšlanům jejich nečinost. Jedna z tisíců smutných epizod třicetileté války skončila nakonec šťastně. Po půl roce věznění přišla záchrana, když v únoru 1640 dobyla Hradec Králové císařská armáda a vězni byli osvobozeni.
Obraz Frebonie z Pernštejna
Dalším pozoruhodným předmětem, který bude prezentován v muzeu na podzimní výstavě litomyšlských unikátů, je barokní obraz Frebonie z Pernštejna, namalovaný neznámým mistrem patrně kolem poloviny 17. století. Poslední příslušnice rodu Pernštejnů se do historie Litomyšle zapsala především založením piaristického kláštera v roce 1640. Tuto událost lze bez nadsázky označit za nejvýznamnější kulturní počin v novodobých dějinách města. Piaristé poskytovali základní i středoškolské vzdělání, později zde existoval i filozofický ústav. Gymnázií bylo i v mladším období v českých venkovských městech velmi málo. Značná část studentů pocházela vždy přímo z Litomyšle, která si díky tomu udržovala nebývale vysokou vzdělanostní úroveň.
V následujících letech po příchodu piaristů do Litomyšle byla na místě radnice horního města a několika domů vyhořelých roku 1635 postavena kolej a malý kostel a škola. Na začátku 17. století vyrostl na místě původního kostela a školy dnešní kostel a kolmo k němu byla zbudována rozměrná školní budova. Gymnázium, od roku 1874 státní, zde sídlilo až do roku 1923. Poté sem bylo přestěhováno muzeum. Dodnes na všechny jeho návštěvníky shlíží nad vstupem umístěná socha sv. Josefa Kalasánského, zakladatele piaristického řádu.
Obraz Litomyšle z poloviny 17. století
Původně oltářní obraz z kostela ve Sloupnici je nejstarším barevným vyobrazením celého města. Jeho autora neznáme a není ani datován. Dle zobrazených budov byl namalován kolem roku 1650. Dosti realisticky nám přestavuje mj. zástavbu na Olivetské hoře. Zámek (dokončený roku 1582) má vysokou věž nad kaplí (shořela roku 1775) a je již bez původní lunetové římsy (snesena po požáru roku 1635, obnovena až při opravách v letech 1974-1984). Vedle zámku je pivovar ve stavu po rozšíření v roce 1630, následují měšťanské domy bývalého horního města. Obraz dále zachycuje nové piaristické budovy, jejichž stavba začala roku 1641. Na dodnes stojící kolej navazuje úzký kostel P. Marie dokončený roku 1652. Škola vpravo vedle kostela ještě nestojí, její stavba začala zřejmě až po dokončení kostela.
René Klimeš, Regionální muzeum v Litomyšli
