ZAV Litomyšl, Smetanovo nám. čp. 35

Proto byl záchranný archeologický výzkum, který realizovalo Regionální muzeum v Litomyšli, podmínkou.

Dům má dlouhou historii. Jeho počátky podle písemných pramenů sahají do období pozdní gotiky a renesance. V období baroka byl zřejmě stavebně upraven, rozšířen a získal (podle stavebně historického průzkumu) podloubí, které bylo ale v 19. století zazděno. Po požáru v roce 1814 byl dům přestavěn a získal empírovou fasádu (1820).

Výzkumem se podařilo zachytit řadu zajímavých situací ze středověku až novověku (15. – 19. století). V současných předních místnostech (směrem do náměstí) byla odkryta čelní nosná zeď s původním vstupem do domu. Ohořelý vstupní práh dokládá, že ke zrušení barokního podloubí, zbourání čelní zdi a následné rozšíření místnosti směrem do původního podloubí došlo po zmíněném požáru v roce 1814.

V suterénním prostoru byla ve stávající zdi zachycena klenba. Ta spolu se zdí, do které je vetnutá, náleží k renesanční fázi domu. Pod tímto zaklenutím byly v sondě odkryty zbytky tzv. dlouhé chodby. Jedná se o relikty dvou rovnoběžných kamenných zdí. Pocházejí zřejmě z nejstarší fáze existence domu. Tyto zdi byly založeny na středověké vrstvě, která obsahovala keramiku a odřezky kůží. Nálezy spadají do 14. až 15. století a jsou velmi cenné. Základy uvedených zdí, jsou položeny do vrstvy, která netvořila pevný podklad, proto byly pro zpevnění do této vrstvy vloženy dřevěné desky a kameny.

Za zmínku stojí odhalení historické cihlové podlahy v tzv. černé kuchyni (prostor v domě s trychtýřovitým komínem, kde se vařilo na otevřeném ohni). Právě v černé kuchyni došlo k dalšímu  zajímavému nálezu. V suťové vrstvě, která překrývala zmíněnou cihlovou podlahu, byly v pravidelném rozestupu nalezeny dva stojící hrnce, jejichž ucha byla natočena směrem k jižní zdi místnosti. Vzhledem k umístění v kuchyni se pravděpodobně jedná o rituál související se zajištěním blahobytu pro majitele. Analogické situace však zatím neznáme.

Ve středové části domu byla nalezena kamenná studna, která má kruhový tvar o vnitřním průměru 1 m. Stáří studny bohužel neznáme a její obsah nebyl zkoumán. Nález studny v měšťanském domě v Litomyšli není neobvyklý (známe z více lokalit), a díky zájmu majitele domu zůstane zachována v interiéru.

V zadní části domu, která je mladší přístavbou k původnímu jádru domu, byla zachycena „chladící jáma“. Jedná se kruhový objekt hluboký přibližně 1 m, jehož stěny jsou tvořeny silnou vrstvou jílu. Sloužil k uchování a chlazení potravin. V této části domu se podařilo získat početný soubor kachlí z kamen. Ve výzdobě jejich čelních vyhřívacích stěn naprosto převládal tzv. tapetový vzor (výzdobný motiv plynule navazuje na motiv na další kachli, tvoří „tapetu“ na celých kamnech). Tento vzor můžeme zařadit do období renesance, přesněji do období po roce 1600. Kachle byly zřejmě po zrušení funkčních kamen (kachle nesou stopy očazení) použity druhotně jako dorovnávka podlahy a izolace.

Výzkum měšťanského domu přispěl k odhalení kousku historie a vývoje litomyšlského náměstí. Díky vstřícnému přístupu majitele domu zůstanou nalezené situace v domě zachovány a budou zpřístupněny veřejnosti.

Obr. 1 – Dům čp. 35, Smetanovo náměstí

Obr. 2 – Situace v přední místnosti – dochované zdivo čelní nosné zdi zrušené po roce 1814

Obr. 3 – zaklenutí v renesanční stávající zdi a odkryté rovnoběžné zdi „dlouhé chodby“

Obr. 4 – cihlová podlaha černé kuchyně a rozmístění nádob nalezených v suti

Obr. 5 - nalezená kamenná studna v interiéru domu

Obr. 6 – tapetový kachel

Obr. 8. půdorys domu s archeologickými situacemi